Historie školy

 Současná SOŠ a SOU vznikla transformací SOU zemědělského na Střední odbornou školu a následným připojením SOU a OU v Poštovní ulici. 

     SOU a OU v Poštovní ulici vzniklo již v roce 1893 jako "Průmyslová škola pokračovací" a vyučování bylo zahájeno v měšťanských školách. Počátkem 20. století prodělává škola mnoho změn jak ve vyučovacích oborech tak i v samotné organizaci výuky. V roce 1930 je dostavěna nová budova v blízkosti náměstí a škola nese název "Masarykova odborná škola pokračovací". Po 2. světové válce nastávají vlivem změny společenských poměrů velké změny v oborech i výuce. Postupně se škola stává "Učňovskou školou místního hospodářství." Na konci 50. let opět dochází k významným změnám ve výuce - škola zajišťuje pouze teoretické vyučování, odborný výcvik je přesunut do učebních závodů. Změnou zřizovatelů se stává škola zaměřenou zejména na stavební obory a textilní výrobu. Praktickou část výuky zajišťují tzv. SPV, která jsou pod patronací velkých podniků jako je SOLO Sušice, OSP Klatovy, JITEX Písek. V objektu stavebního podniku vznikají nové dílny pro obory instalatér, zedník, malíř, elektrikář, truhlář. V 90. letech získává škola prostory bývalé MŠ SOLA a zřizuje zde odborný výcvik kadeřnic a švadlen. 

     SOU zemědělské zahájilo výuku žáků v roce 1960. V roce 1964 byla dokončena nová budova školy s osmi učebnami. V 70. letech jsou postaveny dílny automechaniků, svařovna, strojní obrábění, kovárna. V roce 1988 byl dokončen nový Domov mládeže s 245-ti lůžky a v roce 1990 nástavba školní budovy se čtyřmi odbornými učebnami. Myčka automobilů byla uvedena do provozu v roce 1997. V areálu Domova mládeže je v roce 2001 postavena tělocvična o rozměrech 18x30 m a v roce 2003 víceúčelové hřiště s umělým povrchem o rozměrech 20x40 m. V průběhu historie se mění jak název školy - Zemědělské odborné učiliště - Střední zemědělská technická škola - Střední odborné učiliště, tak i skladba vyučovacích oborů. Výuka se postupně rozšiřuje, mění se charakter školy, škola se stává tzv. polyfunkční se širokým spektrem vyučovaných oborů. Dochází ke změně zřizovatele i názvu školy. 

HISTORIE - BUDOVA POŠTOVNÍ

 V srpnu roku 1892 byly dány ke schválení první stanovy a osnova školy pod názvem "Průmyslová škola pokračovací". Vyučování bylo zahájeno 1.ledna 1893 se 151 žáky, z toho bylo 25 tovaryšů. Vyučovalo se ve čtyřech odděleních. Vyučovalo se v učebnách měšťanské školy a na škole vyučovali učitelé této školy. Vyučovalo se pouze v neděli dopoledne od 8-12 hodin a ve všední den od 18 do 20 hodin. Škola byla sedmiměsíční, vyučovalo se od 1.října do posledního dubna.

     Po státním převratu v roce 1918 nastal ve svobodném státě rozvoj učňovského školství a počet zapsaných žáků postupně rostl. V roce 1926/27 bylo na škole zapsáno již 326 žáků. Škola byla přestěhována do vypůjčených místností školy obecné a začalo se uvažovat o stavbě samostatné budovy. Se stavbou se začalo v dubnu roku 1929 za dozoru starosty města pana Jana Seitze a za finanční podpory Spořitelny města Sušice. Stavba byla roku 1930 dokončena a ještě téhož roku byla slavnostně otevřena a předána svému účelu. Budova nesla název "Masarykova škola práce". 

     Na škole se učily různé profese. Například v roce 1938 škola obsahovala odbornou školu kovodělnou, dřevodělnou, stavební, potravinářskou, kupeckou, pro holiče, kadeřníky, vlásenkáře a další různé živnosti. Vyučovalo se ve všední dny dopoledne i odpoledne po celý školní rok. Učitelský sbor měl 15 členů. Ve školním roce 1945/46 bylo v základní odborné škole, jak se tehdy škola nazývala, 35 tříd v 7 odvětvích s 692 žáky, v roce 46/47 23 tříd v 6 odvětvích se 440 žáky, v roce 50/51 v 6 odvětvích 240 učňů. V roce 51/52 při reorganizaci učňovského školství byla škola téměř bez žáků. Škola v tomto roce vychovávala pouze učně oboru elektro a instalatéry z kraje Plzeňského, Karlovarského, Ústeckého, Českobudějovického a Brněnského. V této době byly změněny některé učebny na ložnice a ze školy odešlo mnoho dlouholetých učitelů. Škola byla zaměřena k výuce učňů místního hospodářství, proto se změnil i její název na "Učňovskou školu místního hospodářství". V roce 1953 bylo získáno ubytování pro žáky v bývalém hotelu Otava v Luhu. V roce 58/59 probíhala nová reorganizace učňovského školství, řízení převzaly školské orgány, odborný výcvik byl vrácen do učebních závodů, na škole byly rušeny dílny. V šedesátých letech se počet žáků školy pohyboval mezi 350 až 480 v oborech zámečník, instalatér, zedník, švadlena, sklenář a elektrikář. Od 420 do 580 se pohyboval stav žáků v letech sedmdesátých a osmdesátých. V té době měla škola název Střední odborné učiliště stavební.

     Po uzákonění povinné devítileté školní docházky na základních školách, kdy se v posledních letech neustále postupně snižoval počet žáků vycházejících ze základních škol a projevoval se snížený zájem zejména o tzv. "černá" řemesla, byl stav na této škole 180 žáků. Škola měla název SOU a OU Sušice. Měli jsme zde jak absolventy základních škol, tak i absolventy zvláštních škol. Na škole byla vyučována jak teorie v budově v Poštovní ulici, tak i odborný výcvik na dvou odloučených pracovištích v Nádražní ulici a Na Hrázi.